Posterous theme by Cory Watilo

Majestic twelve's posterous


Blog plný postřehů, zkušeností a zajímavostí nejen z IT.

Filed under: Počítače

Dropbox a TrueCrypt

Jak již jsem nakousl v minulém článku, je použití inteligentního synchronizačního enginu Dropboxu s Truecrypt kontejnerem výhodné.
Rozhodl jsem se tedy v praxi vyzkoušet jak taková souhra vypadá a co kladného a záporného z toho kouká.
Xlarge_dropbox-truecrypt-v2

Test č.1 - 100MB soubor
Vytvořit kontejner a vložit ho do Dropbox složky umí snad každý, proto tento krok přeskočím.
Jakmile je kontejner připojený, označí ho Dropbox červeným kolečkem - je právě používám a proto nemůže být synchronizován. 

 Po odpojení mu ale červené kolečko zůstane (po chvíli zmizí), i když Dropbox ve stavové liště upload obnoví. K poškození kontejneru tedy díky chování Dropboxu dojít nemůže   

Indexace změny 50MB je extrémně rychlá, cca 5 sec. Pak je okamžitě započat upload maximální rychlostí linky. Toto je velice výhodné pokud provozujete velké množství malých souborů
Dropboxtc
Test č.2 - 2GB soubor 

Vytvářet dynamický soubor rozhodně nedoporučuji, protože když to přefouknete, můžete se dostat za velikost vašeho Dropbox uložistě.

U 2GB kontejneru po přidání 20MB dat probíhala indexace více než 2 minuty s tím že zatížení disku bylo enormní. Protože se jedná o jeden velký soubor tak se rychlost čtení souboru na disku pohybovala od 10 do 50 MB/s, což prakticky znemožní pracovat se systémem. 

Revize kupodivu fungují i pro 2GB soubor. 

Dropboxtc2

Postřehy:
Dropbox s kontejnerem:
Data se nahrávají jen jednou po odpojení kontejneru, úspora trafiku
Nižší zatížení uploadu, vyšší zatížení CPU -  šifrování, nižší zatížení disku - neprovádí se průběžná indexace.
Po odpojení se indexace provádí vysoce efektivně, ale na druhou stranu zcela zaměstná HDD.
Po zavření všech aplikací na Dropboxu se musí kontejner přeindexovat a změněné bloky uploadovat. Může překročit 10 minut.
Dropboxtc-2gb
Dropbox bez kontejneru:
Změněná data se uploadují průběžně, například u Opery může jít o stovky či tisíce miniaturních souboru za den. Na druhou stranu není problém opravit změny nastavení z Dropbox revizí.
Upload či průběžné indexování neruší práci vůbec, maximálně pár desetinek sekundy za den.
Po zavření všech aplikací na Dropboxu se za několik sec. uploadují zbylé soubory a můžete přejít na druhý počítač.

Závěr:

Pokud nemáte rychlé SSD či zvláštní fyzický disk pro Dropbox složku, nemohu použití obrovského TC kontejneru k běžnému použití doporučit. Tím že Dropbox musí celý soubor indexovat aby odhalil změny, může se následná indexace a uploadování po práci (odpojení kontejneru) protáhnout až na desítky minut. Jde tedy o řešené vhodné jen pro paranoidní nadšence kterým nevadí čekat.

50415_19269932752_9840_n

Zálohování prakticky - Drive Snapshot a Create Synchronicity

V minulém článku jsem se zamýšlel nad teorií zálohování a úschovy dat, dnes se podíváme na praktické zálohování pomocí dvou vynikajících zálohovacích programů.

Drive Snapshot

Tento program je něco jako zázrak mezi zálohovacími programy - obsahuje obrovské množství funkcí, je naprosto spolehlivý, není nutné ho instalovat a je tvořen pouze jedním exe souborem o velikosti 250KB.

Funkce:
Drive Snapshot je program pro záloh
ování kompletních diskových oddílů, to znamená že samostatné soubory a složky s ním nezazálohujete 
Zde je seznam některých klíčových vlastností:

1.) Je to tzv portable aplikace - není nutná instalace. Díky tomu není problém například provést obnovu spuštěním této aplikace například z BART CD (bootovatelné CD s Windows)
Další výhodou je že samotné zálohování využívá službu Windows "stínová kopie", díky tomu je možné zálohovat i otevřené soubory bez narušení práce.

2.) Diferencionální zálohy - aplikace zvládá vytvářet tzv rozdílové zálohy. Nemusíte tedy pokaždé vytvářet kompletí zálohu ale pouze nechat proběhnout diferencionální která přidá (a případně odstraní) změněné soubory od poslední plné zálohy. Celý tento systém stojí na třech souborech aby byl maximálně jednoduchý. Tedy nebudete mít stovky přírůstkových souborů ale jen jeden.
Základním souborem je soubor se 
samotnou plnou zálohou - ten po vytvoření můžete ukrýt na bezpečné místo a už vás nemusí zajímat. Druhým souborem je takzvaný HASH soubor který slouží k tomu aby diferencionální zálohy bylo možné vytvářet i bez nutnosti mít k dispozici plnou zálohu. A konečně soubor s rozdílovou zálohou.

3.) Zabezpečení zálohy - Program už v základu unožuje pomocí šifrovací algoritmu AES zabezpečit zálohu, ta je poté bez správného hesla nepoužitelná.

4.) Rychlost - Při zálohování jste většinou omezeni rychlostí disku na který zálohujete, při použití šifrování se zvedne doba zálohování tak o 20%.

5.)Bezpečnost - Vytvořenou zálohu je po dokončení zálohování možno automaticky nechat zkontrolovat.

6.) Otevření zálohy - Vytvořenou zálohu je možné pomocí Drive Snapshot moutnout jako virtuální disk a například si překopírovat některé soubory.

7.) Drive Snapshot podporuje mnoho různých systémů souborů FAT- FAT 32, NTFS ale dokonce i Linuxové systémy souborů EXT 2/3/4 Reiser

8.) Příkazová řádka - díky dobré dokumentaci si můžete nakonfigurovat zálohy pomocí příkazů dle libosti.

9.) Obnovení - snad není nutný komentář:) 

(download)

Program je možné používat 30 dnů bez jakýchkoliv problémů.

Některé příklady záloh které používám:

snapshot-SERVER-DIFERENCIONALNI.ZALOHA.E

SnapShot-1.40.exe E: D:\DiskE_Zaloha_Server\diske_differencionalni.sna -hD:\DiskE_Zaloha_Server\diske.hsh -G -L1000000 -T --LogFile:filename.log --exclude:\Filmy_Serialy,\Zalohy

REM: ulozi diskE do U a složky. -G parametr znamena zobrazit a nechat graf rozhrani -L znamena ze to nebude koskovat  soubory ( bude po 1TB) -t znamená kontrolu dat po archivaci a --log někam asi uloži log exclude vynecha slozky

snapshot-SERVER-KOMPLETNI.ZALOHA.E
SnapShot-1.40.exe E: D:\DiskE_Zaloha_Server\diske.sna -G -L1000000 -T --LogFile:filename.log --exclude:\Filmy_Serialy,\Zalohy

REM: ulozi diskE do U a složky. -G parametr znamena zobrazit a nechat graf rozhrani -L znamena ze to nebude koskovat  soubory ( bude po 1TB) -t znamená kontrolu dat po archivaci a --log někam asi uloži log exclude vynecha slozky

Create Synchronicity

Tento program je na rozdíl od Drive Snapshot určen pro zálohování určených složek, ale zvládá i jejich synchronizaci.

Program opět nevyžaduje instalaci a své nastavení si ukládá do ini souboru, není tedy problém s přenášením. 

Mimo okamžité zálohy a vytváření profilů umožňuje i takzvaný náhled zálohy kdy vlastně nasimuluje zálohování a  informuje vás o tom kolik souborů bude zálohovat a jak dlouho to bude trvat. 

(download)

Je FreeNAS řešení pro domácí souborový server?

Po stavbě souborového uložiště na platformě Atom jsem potřeboval ho oživit. Do oka mi padla distribuce FreeNas, což je vlastně Unixový systém založený na distribuci FreeBSD s webovým rozhraním ze kterého je možné server "pohodlně" ovládat.

Instalace

Velkou výhodou FreeNASu je právě lehkost nasazení, můžete ho provozovat na paměťové kartě, flashdisku, z CD,DVD, z pevného disku...snad teoreticky i ze sítě.
Já si vybral možnost instalace na flashdisku. Použil jsme k tomu stařičký 256MB který byl dostatečný.
Instalace probíhá snadno, ve Windows pomocí programu physdiskwrite.exe zapíšete image na flash disk, následně z něj nabootujete a je to, hotové během 5 minut a server je připraven k použití. Nepotřebujete další pevný disk který by zvyšoval spotřebu. Nastavení se ukládají normálně na flashdisk. O jeho životnost s bát nemusíte, celé to totiž funguje následovně - z flashdisku se systém nahraje do ramdisku a odsud poté funguje (proto pokud by jste instalovali FreeNAS na hdd potřebujete méně RAM).

Funkce

První čeho si všimnete po instalaci je Webové rozhraní, to je zpracované velice pěkně a velkou výhodou je také že je dostupné kdykoliv odkudkoliv (pokud si to povolíte v NATu.)
Pro uvedení do provozu je potřeba mít základní až střední znalost linuxových systémů, tedy moutování disků, oddílů, nastavení skupin a pravomocí uživatelů atd. Když tohle zvládnete čeká na Vás už smršť služeb které si můžete v mezích které vám určí GUI nastavit dle libosti. Například Samba -SMB/CIFS, FTP, FTP, RSYNC, SSH, iSCSI, web server, torrent klient a další.

Použitelnost

Řeknu to takhle, FreeNAS není pro každého, vlastně ani to není přesné. Je to produkt určený specifické skupině uživatelů která chce jednoduše ovladatelný produkt a má na něj minimálními nároky.

FreeNas nabízí mnoho funkcí, ale vyžaduje ještě více kompromisů. Zkusím postupně sepsat mé zkušenosti.

Systém souborů: První věc kterou musíte udělat je přeformátovat vaše uložiště. Jediný podporovaný formát souborů je UFS - unix file system. Ten je kvalitativně jeden z těch lepších, ale ne moc rozšířený. Jedná se o tzv. nativní systém tedy jádro FreeBSD ho zvládá bez jakýchkoliv dalších modulů.
Pokud chcete používat NTFS máte smůlu, jednak není zápis bezpečný a pokud to risknete budete mít stejně neřešitelné problémy s NTFS pravomocemi.

FTP: Tuto službu jsem plánoval používal docela hodně, bohužel je také docela problémová. K jejímu fungování nesmíte používat DHCP server ale mít IP nastavenou ručně. Rychlostně vše jak má být.

Samba - SMB/CIFS: Asi nejpoužívanější služba pro sdílení na Windows a paradoxně ta nejvíce pokažená služba.  Rychlosti které s touto službou můžete dosáhnout se nedají nazvat jinak než naprosto žalostné. Málokdy se u 1Gbs připojení přehoupli přes 10MB/s a z neznámého důvodu velice často klesali až k 2MB/s. Zprovoznění jsem obětoval docela mnoho času a nepomáhá nic ať už tweakování jádra či zvětšení cache pro službu stonásobně. Samba je prostě náladová mrcha.

Torrent klient - Transmission: Také služba kterou asi velice oceníte, umožňuje vzdáleně seedovat/stahovat pomocí linuxového klienta Transmission který má velice pěkně zpracované webové rozhraní. Bohužel ani zde není všechno zlato co se třpytí. Několikrát se mi stlalo že Transmission Neměl pravomoci zápisu na disk což je u systémové služby dosti humorné. Také torrenty které obsahují příliš souborů odmítne seedovat. Výhodou je možnost použití klienta pro Windows který nahrazuje webové rozhraní. 

RSYNC: Tato služba - opět uživatelé Linuxu asi znají slouží k synchronizaci nebo zálohování dat. Na server se vyskytuje ve dvou podobách - jako server pro vzdálenou synchronizaci a jako služba pro lokání. Právě lokální jsem používal pro zálohování obsahu serveru na externí disk. Velkým trhákem je tzv. Delta komprese která umožňuje přenášet jen změněná data, tedy jen části souborů které jsou pozměněné a proto minimalizuje velikost přenášených dat. Osobně bych dal ale raději přednost zabudovanému nástroji pro ukládání image disků - něco ve stylu Drive SnapShot.

SSH: Asi jediná služba na kterou si nemohu stěžovat. Vykonává co se jí řekne.

Praktické poznatky z používání:

  • Při ukládání jakéhokoliv nastavení je server několik sekund zaseknutý.
  • Pokud spustíte kontrolu disku fsck (absolutně nevhodná pro velké disky) webové rozhraní bude po celou dobu kontroly nedostupné. Kontrola(základní) trvá několik hodin. Prakticky pokaždé když server něco dělá je webové rozhraní bez udání důvodu nedostupné.
  • Když se provádí RSYNC záloha je po celou dobu webové rozhraní nedostupné.
  • Reboot většinou trvá (i při spouštění z HDD) více než 2 minuty - provádí zbytečné kontroly disků hw atd.
  • Ukazatel teploty u procesorů Intel Atom nefunguje, stále ukazuje údaj 11.
  • Systém využije tak 10-15% z 1GB z RAM, nejvíce žere Transmmision. 
  • Pokuď zapnete "power daemon" pro šetření energie stane se zvláštní věc, Atom D510 - 1,6Ghz se alespoň podle ukazatele frekvence začne automaticky podtaktovávat i když by to umět neměl. Ale může jít jen o chybu ukazatele frekvence protože udaje jako 989.1150.868.1270 atd jsou příliš divné aby to byla pravda.
  • FreeNAS NEDOKÁŽE formátovat oddíly, umí pouze celé disky - toto je velice nepříjemné.
  • Integrované šifrování také neumí oddíly ale jen celé disky.

Server se někdy chová extrémně divně pro normálního člověka, pokud se ho rozhodnete vypnout nebo restartovat tak se napříkad rozhodně že potřebuje provést "Syncing disks a Syncing vnodes" což naprosto netuším co znamená, ani se mi to nepodařilo dohledat. Někde se píše že zapisuje obsah cache na disk. TUTO OPERACI PROVÁDÍ 1 - 10 HODIN! a odmítá se při ní vypnout. Vzhledem k tomu že podobné chování nelze předpovídat ani odstranit 

Závěr: FreeNas nemohu doporučit nikomu kde potřebuje mít data dostupná rychle a spolehlivě například na PC s Windows. Prakticky se pro něj nalézá jen využití na extrémně slabších strojích kde jiná možnost využití neexistuje. 

(download)
(download)

Ztišení PC zdarma bez zvýšení nákladů

Máte někdy v chvílích radosti a pohody pocit že Vás něco ruší? Že Vás něco otravuje a nedá vám odpočinout? Ve většině případů je hlučný PC hlavním prvkem v místnosti který brání přemýšlení. 
O ztišení PC bylo napsáno nespočet článků, většinou se však v nich jen dozvíte o softwarovém snížení otáček například pomocí SpeedFanu, o koupi lepšího tichého systémového ventilátoru, zdroje, chladiče pevného disku, procesoru, grafické karty, tlumivého materiálu, lepší case, vodního chlazení atd atd. Všechny tyto úpravy lezou hodně do peněz a přitom ve většině případů řeší jen následky nikoliv příčinu.

V dnešním díle si ukážeme jak u modelového počítače který má v case osazený ventilátor vpředu a vzadu snížit rapidně způsobovaný hluk.

Perforace, slovo které zná asi každý. Popisuje velice tenký děrovaný plech který se používá jako mřížka a má tři hlavní úkoly:
1.) Zamezit vstupu nežádoucích předmětů do case ( například aby se do ventilátoru nezapletl kabel, koncovka, hlodavec...)
2.) Plní estetickou funkci, nezkušení uživatel si raději koupí case s krásně vylisovanými tvary než s "dírou"
3.) Je velice levný. Výrobní náklady tohoto řešení jsou nula nula prd. Naproti tomu kvalitní zakulacené mřížky které se dají použít místo perforace stojí až několik desítek korun.

Jak zjistit zda mi odstranění perforace pomůže? 
Zjistit to jde velice snadno, stačí si vzít bežící ventilátor z PC a poslechnout si jeho hlučnost. Dále ho přiložit z jedné a druhé strany k nějakému předmětu aby se ho (téměř) dotýkal a poslechnout si opět hluk. U naprosté většiny ventilátorů se hluk  z důvodu narážení vzduchu do překážky velice výrazně zvedne. - Ano hlavní část hluku kterou PC vydává není dána otáčením ventilátorů, ale narážením nehmotného vzduchu do překážek. Pokud nemáte vyloženě pomaloběžné ventilátory u kterých nárůst hluku není tak markantní je toto řešení pravděpodobně určeno i pro Vás.

Co budu potřebovat?
Pro case s tvrdými tlustými plechy budete bohužel potřebovat flexu. Dále nepovinně mřížkovaný kryt na ventilátor pokud máte pocit že by se vám tam mohlo něco zaplést.A to je vše.

Pro case s běžným měkkým plechem stačí štípací kleště a tak 10 minut času. Mřížka viz předchozí odstavec. 

A co sakra budu dělat? Dozvím se to už?

Cílem této metody je částečné či naprosté odstranění perforace a tím odstranění překážky pro vzduch a odstranění třecí plochy která může vydávat hluk.

Není v tom žádná věda, prostě se podíváte na fotky a zhodnotíte zda je něco podobného možné s vaší case, neexistuje žádný stanovený postup či pravidla - pouze doporučení: Co ulomíte už zpět nedostanete:)

(download)

Windows Home Server - praktické zkušenosti

Po zkušenostech s Freenasem a Windows Serverem 2008 ( články ve výrobě) jsem se rozhodl vyzkoušet řešení pro NAS server ve formě Windows Home Server.

INSTALACE
První problém začal instalací. AHCI intel. Nejprve jsem měl systémový disk na AHCI přes Gigabyte řadič, systém po instalaci nenabootoval. Po několika pokusech jsem musel zvolit Intelovský řadič v modu AHCI + ovladače na flashce protože systém disk nenašel zprvu. 
Instalace trvala něco přes hodinu což je na 1GB systém docela hodně, následná aktualizace (96 aktualizací) trvala také přes hodinu. Připomínám že instalace 3x většího systému Windows Server 2008 trvá tak 40 minut.
Sytém při instalaci vyžaduje naformátovat všechny nalezené pevné disky. Asi je nakonfiguruje do JBOD.

Instalace započne standardním Vista/WIn 7 GUI, ovšem následně se přepne do standardního dosového modrého vzhledu známého z instalace Windows XP a pokračuje ve vzhledu instalace Windows Server 2003. Je to naprostý hybrid. 

JÁDRO PUDLA
Systém se na první pohled neliší od naprosto očesaných Windows XP, jediné co obsahuje navíc je ovládací konzola a mnoho administrativních nástrojů které znáte ze serverových edic Windows. Samotná konzola nabízí vyloženě trapné množství nastavení - přitom se zapíná asi půl minuty a jediná její výhoda je příjemný vzhled. 
Instalační program si disk rozdělí na 20 GB systémovou partition a zbytek pro data. Máte li tedy už vlastní data která chcete přes Home Server sdílet máte smůlu. Vzdálená plocha funguje tak na půl a tedy hlavní možnost administrace je pomocí zvláštního programu na klientských počítačích který jednak obsluhuje zálohování a jednak zobrazuje na klientských počítačích právě tu nefunkční konzoli. 

ZÁLOHOVÁNÍ
Na tuto funkci jsme se těšil opravdu hodně, bohužel o to víc mě zklamala. Za prvé je nutné použít speciální program na zálohovaném počítači viz předchozí odstavec. Za druhé je zálohování prováděno pouze průvodce o asi 3 oknech kde můžete maximálně vyjmout které složky a soubory chcete vynechat a které disky chcete zálohovat, nic víc, nic míň. Nemůžete ani nastavit cíl zálohování. Což v případě že díky JBOD máte jeden velký disk tak nevadí, ale kolik takových lidí je...

ZÁVĚR
Do Windows Home Serveru jsem vkládal velké naděje, bohužel se ukázalo že jde o trapnou parodii o funkční NAS řešení a jakákoliv základní OS s jedním či dvěma programy poslouží lépe než tento kus SW. Je zřejmé že je myšlen jako výplň speciálních "domácích serverů" pro neznalé uživatele kteří dají přednost před alespoň základní znalostí "jak to funguje a co to dělá"  vizuálním efektům a pseudošikovým průvodcům. Jako třešnička na dortu je to že je OS distribuován na 3 DVD - instalační (1GB) - repair (200MB) a software pro klientské počítače (10MB) který v základu nezvládá 64 bitové OS.

(download)

Má cenu si kupovat kvalitní věci?

Asi každý zná rčení "nejsem tak bohatý abych si kupoval levné věci". Něco na tom samozřejmě je a ve většině případů to i platí.  Ne však v následujícím případě.
Pokud se zajímáte o PC určitě znáte značku Fortron jako jednoho z nejkvalitnějších výrobců počítačových zdrojů. Až do okamžiku kdy jsem nepotřeboval jeden zdroj Fortron otevřít jsem si to také myslel. 
U většiny zdrojů je připojení chladícího ventilátoru řešené přes dvojpin tak aby se dal případně jednoduše vyměnit, ne však u mého Fortronu, vodiče jsou poctivě napájené do DPS a skryté ve spleti kabelů. Jednoduchá výměna ventilátoru je tedy nemožná. Někdo mi radil Ať součanný ventilátor normálně ustřihnu a dám tam jiný napojený ze základní desky. To je trochu krajní řešení protože nemůžu vědět zda zdroj nemá nějaký mechanizmus pro kontrolu funkčnosti ventilátoru - mohl bych ho také znefunkčnit, navíc nemám volný spot na desce.
Příště již budu důvěřovat jen značce Seasonic se kterou má kladné zkušenosti - i o polovinu levnější zdroj je tižší a výměna ventilátoru je neskonale jednoduší. 

(download)

Stolní PC s hybridním cloudem

Velice zajímavá myšlenka mi přišla na mozek když jsem přemýšlel nad technologií Intel Turbo Boos která je použita v nových procesorech i5 a i7. Funguje tak že pokud procesor detekuje že ho využívá jednovláknová aplikace (nebo třeba jen dvouvláknová u 4 jádra). Tak nepoužitá jádra vypne a jediné zatížené automaticky přetaktuje na vyšší frekvenci. Tímto dojde k uspoře času i elektřiny protože díky vypnutá ostatních jader je TDP ( vyzažované zbytkové teplo) stejné.

Ale ted k mé myšlence. Když se řekne cloud computing každému se asi vybaví velké servrové farmy kde obrovky výkoné servry obsluhují požadavky klientů. Mnozí říkají že je v této technoglii budoucnost a domácí počítače se přemění pouze na klienty pro cloudové servery.

Máme tedy dva extrémy. Klasické PC které je soběstačné a vše si dělá a počítá samo. Nebo cloudový sytém kde všechno dělá cloud. 

Co by se ale stalo kdyby jsme dokázali tyto dvě odvětví spojit a vzít si z každé to nejlepší? Tak jako turbo bost kombinuje vysokou frekvenci jednoho jádra a vícejadernost tak by mohlo být možné zkombinovat i cloud computing s klasickým počítačem. 

 

Uvedu příklad. Bude existovat procesor který bude obsahovat instrukce pro rozhodování o tom, zda by by bylo vhodnější aby vstupní data zpracoval sám, nebo zda bude rychlejší pokud je odešle po rychlé lince na cloud kde budou okamžitě zpracovány a odeslány z5. Nebo bude stejný princip řídit nějaký nízkoúrovňový ovladač. 

 

Je zde samozřejmě mnoho ale, například prediktivní

Cloud-computing-efficiency
funkce procesoru by musela být opravdu vyspělá, konektivita a rychlost cloudu opravdu vysoká a uplatnění asi nebude pro každodenní použití ale třeba jen pro nějaké specifické funkce. 

 

Co myslíte vy? Je to technologie budoucnosti která přinese úspory zdrojů nebo jen slepá ulička? 

​