Nasazení Tiny Tiny RSS v Ubuntu serveru (v Hyper-V)

Vzhledem k ukončení Google Readeru je na čase hledat vhodné alternativy. Pokud vás láká myšlenka hostovat si vlastní RSS čtečku, či jste dokonale zvyklí na Android čtečku gReader, (podpora je v beta verzi zde) nabízí se Tiny RSS.

Na živo si TT-RSS můžete vyzkoušet na veřejné instalaci jednoho dobrodince na http://rss.cicolina.org/

Pokud zvažujete vlastní nasazení, je to docela snadné. Pro linux existují desítky návodů. Kupodivu ale pro Windows jich moc není. Pokud máte k dispozici Windows server, asi ideální řešení je vytvoření dedikovaného VM v Hyper-V. Výhodou je přenositelnost a snadná zálohovatelnost. V případě reinstalace hostitele si stačí zálohovat několika gigabajtový vhd a později opět připojit. Již žádné reinstalace a rekonfigurace.....Hyper-V se také na rozdíl od virtualboxu postará o uložení stavu při restartu hostitele a opětovné obnovení po nastartování.

Pro TT-RSS v Hyper-V se vybízejí dvě varianty:

1. Windows host s nějakým druhem LAMP serveru, například XAMPP. Výhodou je velice snadná instalace a konfigurace. Také můžete využít dynamickou paměť - VM pak neujídá paměť kterou nevyužívá. Licencovat můžete například z MSDN (AA ), Windows 8 za pár stovek... Takový server 2003 se vejde do 3GB a vystačí s 200-300MB RAM. Aktualizaci feedů je pak možné provádět pomocí naplánovaných úloh, což je zábavná alternativa vůči linux daemonům.  
2. Hyper-V oficiálně podporuje pouze CentOS a RedHAT. Naštěstí Nové verze Ubuntu mají již integrované integrační služby pro Hyper-V. Není tedy problém s ovladači ani s vypínáním. Bohužel není reálném používat GUI verzi Ubuntu - rozhraní je nepoužitelně pomalé, a to i po zakázání framebufferu. Další varianta je Debian. Pro něj můžete doinstalovat integrační služby velice snadno v podobě deb balíčku (zde). S GUI rozhraním problém není, pouze je někdy nutné ručně provést ifup eth0. 

Dnes se ovšem podíváme na instalaci Tiny Tiny RSS v ubuntu serveru.

Instalaci Ubuntu server 13.04 v Hyper-V nebudu nijak zvláště popisovat, pouze nezapomeňte nainstalovat SSH. Pro VM stačí bohatě 512 MB paměti - mysql bude moci hodně cachovat. 

Jakmile jsme na SSH začneme instalací mysq:

sudo apt-get install mysql-server mysql-client

Vytvoříme silné heslo a pokračujeme:

sudo aptitude install apache2 mysql-server libapache2-mod-php5 php5-mysql

A nakonec prerekvizity:

sudo aptitude install php5-cli php5-xmlrpc php5-curl

Nyní máme funkční webový server, pokračujeme Nasazením TT-RSS:

wget https://github.com/gothfox/Tiny-Tiny-RSS/archive/1.7.8.tar.gz
tar -xf 1.7.8.tar.gz -C /var/www/
chown -R root.www-data /var/www/
chmod -R g+w,o+ /var/www/



Nyní si ještě nainstalujeme phpMyAdmin pro snadnější práci a budoucí sledování DB. Zadejte silné heslo.
sudo apt-get install phpmyadmin

Na adrese http://VÁŠserver/phpmyadmin vytvořte nového lokálního uživatele (třeba tinyrss) a rovnou i stejnojmennou databázi. Opět použijte silné heslo.

Na adrese http://VÁŠserver/ by měla být k dispozici úvodní konfigurace. Vyplňte údaje, inicializujte databázi a hotovo. Nyní můžete přidat vaše feedy. Také změňte výchozí heslo!

Zbývá ovšem ještě dořešit aktualizaci. TT-RRS ve výchozím stavu feedy automaticky neaktualizuje (chytré?) Stačí ovšem udělat následující - otevřít nanem rc.local a dopsat řádek...
nano /etc/rc.local 

a přidal řádek:
sudo -u www-data php /var/www/update_daemon2.php > /dev/null&
pak znovunačíst konfiguraci:
rc  /etc/init.d/rc.local start

Nyní se rozběhne aktualizace feedů...a jsme hotovi. Může náš potěšit že na rozdíl od Windows, je na Linuxu aktualizace vícevláknová, stejně se ale připravte na hodiny čekání a naplnění čtečky tisíci příspěvků. 

Nakonec zbývá přizpůsobit si TT-RSS. Na fóru projektu lze nalézt spoustu pluginů imitující vzhled greaderu. Plugin pro identické klávesové zkratky je také již integrován. Po aktualizaci feedů vám také TT-RSS zobrazí seznam již nefunkčních adres spolu se seznamem dlouhodobě neaktivních. Můžete tedy pohodlně opravit sledované adresy - například po přesunu blogů..
Pro přiblížení Goodle Readeru doporučuji ještě toto nastavení:


Automatically mark articles as read – No
Combined feed display – Yes
Confirm marking feed as read – No

A pokud budete mít problém, okamžitě zapomeňte že by jste ho zmínili na fóru projektu. Administrátor s tímto příjemným avatarem....

...se okamžitě postará o vaše zesměšnění a pohřbení dobrých nápadů. (A ne, na fórum jsem nic nepsal, stačí s pročíst několik témat).

A několik článků k tématu TT-RSS:
http://the.geekorium.com.au/make-tiny-tiny-rss-look-and-behave-like-google-reader/

http://tt-rss.org/forum/viewtopic.php?f=22&t=1287

http://nathan.chantrell.net/20130317/tiny-tiny-rss-a-replacement-for-google-reader/

Doplnění: Crashplan po skončení trial verze

Cca týden před skončením trial verze jste každý den zasypání varovnými zprávami o vypršení zkušební verze. Následuje seznam souborů v cloudu který bude smazán

V rozhraní se objeví reklama, nijak zvlášť neruší.

A nakonec největší omezení, backup sets jsou nyní vypnuté. Je možné se dostat do jejich nastavení přes Windows enabler, jejich nastavení se pak bude zobrazovat. Bohužel není možné vybrat soubory k záloze a umístění zálohy.

Důležité je, že v bezplatné verzi je možné nastavit, jak dlouho se budou udržovat smazané soubory.
Ovšem není možné nastavit, jak dlouho se budou udržovat revize souborů, v případně TC kontejnerů to může být smrtící pro místo na disku.
A nakonec ukázka kolik dat jde do cloudu přenést:

Upload:	9 916,96 kbit/s (1 239,62 kB/s)

Teoreticky lze:	za hodinu	za den	za týden	za měsíc
nahrát	4 462,63 MB	107,10 GB	749,72 GB	2 998,89 GB

Poznámky k programu CrashPlan

Poznámky k programu CrashPlan - zvolená forma je pravděpodobně vhodnější než blogový příspěvěk 

Nebudu se zde rozepisovat o tom co program CrashPlan je či co umí, od toho jsou stovky jiných povrchních recenzí, naopak přikládám soupis poznatků z reálného provozu. Prosím omluvte sloh a styl, jde o upravené záznamy pro osobní potřebu. 

 

Sledování změn souborů:

Program stále ve výchozím nastavení sleduje data jako genius backup....každou změnu. Záloha není možno pustit bez nějaké změny.

Je možné vypnout sledování filesystemu realtime - asi se před zálohou bude kontrolovat změna všech souborů (dle data poslední změny)

 

Bezpečnost:

Šifrování zálohy vlastním přídavným klíčem (místo heslem k CrashPlan účtu)

Nejde downgradovat zabezpečení na režim bez hesla

Lze jako heslo použít 448 bitů dlouhý klíč 

 

 

Zálohování:

CPU time je velice nízký, zatížení také, na druhou stran je zálohování na sítové umístění ve stejné Gbit síti velice pomalé. 28K souborů, 8GB jede průměrně pod 1MB/s. Acronish jde na t

o jinak, nemá problém s o řády vyšími rychlostmi. 

 

Data se opravdu zálohují jen na vzdálený server(cílové umístěné), rozhodně ne na třetí umístění(nejde to přes crashplan servery). V LAN jdou data přes LAN, při komunikaci přes internet jsou přímo mezi sebou, není třeba port forwarding, pracuje podobně jako teamviewer, asi. Ověřeno přes sledován sítové komunikace.

 

Zálohy jde pozastavit na obou stranách

 

Deduplikace tam je, má tři režimy, spíše prodlužuje přenosové doby a zvyšuje zatížení cpu, jak šetří místo netestováno

 

Obnova dat:

Obnova: na každém PC vám to nabízí obnovu ze všech PC které zálohujete, je jedno že je zálohujete třeba do jiného PC - to znamená že seznam souboru je někde v cloudu???

Je možné do jakéhokoliv PC obnovit cokoliv, i když je to zálohováno jinam..prostě se udělá přímo spojení a obnoví se to.

 

 

Je možné obnovit jakákoliv data, pokud jejich zálohovací uložiště je online, pokud online není, není možné zobrazit ani seznam dat. Je možné službu pozastavit a tím aktivně odmítat žádosti o obnovení, nebo rovnou zastavit a záloha se pak stane offline. Lze časově omezit kdy stroj přijímá zálohy od klientů-

• "unable to restore until we have synchronized with the destination" tato hláška se zobrazí, pokud klient u zálohy běží jen chviličku, zanedlouho se pravděpodobně vše propojí přes servery CrashPlanu.
• Po přidání přídavného hesla jsou všechny zálohy šifrovány samostatným heslem a bez hesla je není možno obnovit (vlastně dvou hesel)
• Pokud zálohujete do účtu cizí osoby, vaše data jsou v bezpečí, jsou šifrována a cizí osoba nemá ani možnost tato data obnovovat, naopak vy můžete oc cizí osoby vzdáleně obnovit 

 

Nastavení:

Naprosto senzační je možnost, nastavit prioritu traficku pomocí TCP Packet TOS - třeba acronish způsoboval zácpu a některé slabé routery při jeho zálohování vypadávali a ping padal...také asi uvolní upload, tj bude možné mít nízký ping a přitom uploadovat. Netestováno, přenosové rychlosti jsou tak nízké, že se tato volba hodí jen pro pomalá připojení či slabé routery.

 

Možnost nastavit LAN a WAN limity rychlosti pro upload a download 

 

Program neobsahuje češtinu

 

Opravdu šikovné jsou emailové notifikace, můžete si nechat zasílat denní, týdenní atd přehledy zálohování kde jsou informace o velikosti záloh a poslední záloze. Nebo varovné emaily že například již dva dny záloha neproběhla.

 

Test jak se vypořádá s diferencionálním zálohováním v LAN: 

 

1GB TC kontejner nedokáže zálohovat pokud je v TC připojen, zálohování probíhá opět pomalu kolem 3MB/s, ale prý za to může deduplikace - (na druhou stranu úspora místa), také komprese( u TC kontejneru asi zbytečná) a šifrování po cestě asi také není nutné. Také jsem měl nastaveno využít maximálně 20% cpu

http://support.crashplanpro.com/doku.php/recipe/configurations_for_faster_backup

1GB TC soubor uloží komprimovaně jako 681MB (což je divné, že by slabá výchozí šifra pro volné místo?)

 

Při změně soboru je zálohování bleskové, přenáší se jen změněná data!! ta lemra nezálohuje změněný TC- vůbec nezálohuje změny..i když ví že se soubor změnil tak nezálohuje-

Přitom u RAR souboru se změnil a crashplan ho zálohoval a revizoval, ŽE BY KONTROLOVAL ZMĚNY PODLE VELIKOSTI? Odpovědí je There is an option in Truecrypt enabled by default called preserve timestamps of file containers. ---pokud je v TC toto zapnuto nemá šanci CrashPlan zjisti že došlo ke změně (nemění se velikost ani čas změny) Zajímavé je že Dropbox s tímto problém nemá. Dropbox pracuje s delta kompresím, musí si tedy neustále hlídat hashe souborů (u každého souborů hashe velkého množství bloků, a synchronizovat jen změnu)

 

• Zálohy jsou diferenciální a automaticky do je jednoho souboru, odpadá problém se ztrátou částí jako u Acronishu a znehodnocením zálohy. Program rozkládá zálohy do většího množství cca 4GB souborů

 Takto vypadá zatížení zálohovaného procesoru i3 při uploadu 1MB/s

 

 

Komprese:

Perfektní úspora místa, Mix 7,8GB dat ( profilová data více uživatelů, dokumenty savy her cache prohlížeče atd....uložená velikost je 3,4GB 

 

Je možné na cílovém počítači nastavit maximální množství místa která má APP využít, pokud je množství menší než zabraná data, muže dojít ke smazání dat - toto platí jen pro zálohování na jiné účty.

 

 

Nastavení je možné v textové formě čitelné na webu, příklad: 

D:/Dulezite_Programy/
D:/Instalačky/
D:/Osobni data/

+ seznam vyloučených souborů a složek

 

Takže po reinstalu klienta asi není nutné nastavovat znovu( po čisté instalaci klienta je možné "zdědit" nastavení některého z počítačů, při tom se stáhnou data z online. Pro pozdější dědění je nutný reinstal klienta.

 

 

 

Omezení verze zdarma:

 

Vypadá to, že během bezplatného měsíce je možné vytvářet backup sety a po uplynutí je jen mazat. Podle mnoha zdrojů vytvořené sety zůstanou....podle oficiálního varování CrashPlan se smažou, rozhodně nepůjdou přidávat)

Ve free jen jedna zálohovací úloha (seznam souborů a složek), je ovšem možné zálohovat na více umístění.

 

 

 

Problém s nedostatkem místa, ve free verzi se mažou či nemažou smazané soubory ze záloh? Nejde ostranit jednotlivé revize. Když dojte místo tak co? Automatická mazací politika pro smazané soubory je ve free verzi neměnitelná, jaké je ovšem výchozí nastavení zatím nevím. 

http://kb.eclipseinc.com/kb/what-happens-when-my-crashplan-destination-runs-out-of-space/

• Ve Free je možná jen jedna záloha denně bez přesného časování' - prostě jednou za den
• Dle varovného emailu: Při přechodu do free dojde ke smazání backup setů, a smazání záloh na CrashPlan Central

 

Zkušenosti z provozu:

Rozhraní je opravdu pomalé, naštěstí není nutné s ním moc pracovat

Rozhraní je možné chránit heslem.

• Trochu matoucí je oddělení zálohovací služby, aplikace obstarávají tray ikonu a samotného programu.
• Během měsíce se asi jednou stalo že nastal stav "waiting for backup" a bylo nutné ve službách restartovat CrashPlan
• CrashPlanService si bere 149MB v ram a klient dalších 92MB. Během zálohování komprimovaných deduplikovaných šifrovaných stovek GB si Service bere kolem 400MB a klient  70MB, ikona u hodin 1MB (zobrazuje status a animací signalizuje úlohu)
• Při zálohování výše zmínění úlohy je zatížení CPU cca 20% (i3 3.30Ghz) Jde hlavně o jedno jádro.
• Trochu problém je automatický 30 denní trial, do jeho skončení není možné plnohodnotně ohodnotit program ve režimu zdarma. 
• Kdyby bylo možné vytvářet image disků, šlo by o ultimátní nástroj
• Není možné nastavit maximální povolenou velikost zálohy kterou by se měl snažit program snažit zajistit. u CrashPlan jsou data na prvním místě, narozdíl od acronishu nelze automaticky odstranovat smazané soubory pokud dochází místo. Jak se chová v praxi, zatím neozkoušeno.

 

• Bezpečností problém: dají se data obnovit na pc offline ? Kdyby služba přestala fungovat.... Třeba existuje možnost, ale vzhledem k tomu že program umožnuje jen adaptovat zálohy z online seznamu, není jasné co by se stalo kdyby se změnilo např uložiště zálohy. Při běžném provozu(ne po reinstalu) by problém nastat neměl. 
  
  
  

Je možné že uplynutí trial verze napíšu doplnění

Ve zkratce, je to pěkný smysluplný program který má cenu využívat pokud si dokážete představit a naplánovat jednodenní zálohování do jiné lokality.

 

...,

[povzdech ]Únik paměti Chkdsku

Možná jste si toho všimli, chcete jedou za čas provést hlubší kontrolu (nesystémového) pevného disku na vadné sektory a pustíte si chkdsk x: /f /r /x . Pokud to ovšem zkusíte na x64 bitovém systému pravděpodobně se vám stane to, co vidíte na obrázku viz níže. Chkdsk trpí memory leakem který je prý by design. Sice vám neshodí systém, ale náročnější aplikace padají a systém vám navrhuje uzavření programů které čerpají prostředky systému. Aero je také vypnuto

 

 

Na obrázku je vidět ukončení testování jednoho disku a start testu druhého, během cca pul minuty je RAM zaplněna.

 

Závěr:

 

Vzhledem k tomu že problém prý trvá od RTM verze Windows 7, není pravděpodobné že by došlo někdy k opravě... 

ZDE se dokonce píše, že tento problém mohl oddálit vydání WIN7 a projevuje se pouze při konfiguraci v více HDD

 

Brzy se těšte na test chkdsku z Windows 8, ovšem dle nepotvrzených informací se chkdsk chová stejně - i přes fakt že musel být programově aktualizován aby dokázal pracovat s Windows Storage Spaces.

 

 

Zálohování s pomocí Windows Backup na Truecrypt volume

"Mnozí" čtenáři by se určitě rádi zeptali, jak se dá zálohovat na Truecrypt disk/oddíl/kontejner pomocí Windows zálohování (Windows Backup) ve Win. 7 či Vista. Rozhodl jsem se tedy nečekat na to, až tento dotaz padne, a vnutit toto moudro světu.

PS: proč se proboha nikdo nezeptá?

Jádro pudla:

Windows se při zálohování chovají chytře a spoléhají na službu "Windows Volume Shadow Copy Service", bohužel to je problém, protože Truecrypt nemá pro tuto funkci podporu, dle své dokumentace. A pokud nechcete zálohovat na ten samý disk, který chcete zálohovat, máte s plnohodnotným zálohování utrum. Existují však cesty jak to rozchodit či obejít.

 

Cesta 1: Lhaní a podvod

Jak jste si asi už ze života ráčili všimnout, pravda a čest Vás nikam nedostane, stejný přístup můžete čekat u zálohování ve Windows. Protože je Vám zapovězeno vybrat jako zálohovací disk TC disk/jednotku, musíte improvizovat. Jediná volba která se nabízí je umístění v sítí. O tom jak to udělat se nebudu rozepisovat. Jednoduše složku na TC oddílu nadílíte a zvolíte ji pro zálohování. Návod naleznete například zde nebo zde. Vypadá to sice pěkně a jednoduše, bohužel jen vypadá. Zálohování do sítové složky je docela funkčně okleštěno. Musíte počítat s tímto:

 

Není možné spravovat a nastavovat použité místo zálohou ( záloha bobtná do nekonečna)

Záloha je na TC disku a tudíž šifrovaná, samotné zálohování může být trošku pomalejší.

Na sítové uložiště není možné uložit více než jednu verzi bitové kopie.

Jak vidíte (čtete), je toto zálohování prakticky nepoužitelné až na nějaké specifické užití.

 

 

Cesta 2: Leave No Man Behind

Pokud tedy chceme použít Windows Backup a Truecrypt, musíme se smířit s tím, že můžeme použít pouze jednu aplikaci s této dvojice. Aneb bez ústupků to nepůjde.

 

Můžete použít jakýkoliv jiný zálohovací program a zálohovat na TC disk

Můžete použít Windows Backup a zálohovat na obyčejný interní pevný disk

Můžete okleštěně použít Windows backup a přes sítovou berličku zálohovat na sítový TC disk či lokálně. 

 

Další varianty zahrnují použití symlinků pro složky, ale opět není jiná možnost jen použití sítové berličky. 

 

Spekulace:

Teoreticky může být možné obejít toto omezení pomocí zálohování mimo GUI, viz wbadmin dokumentace 

 

Autor článku neručí a nenese zodpovědnost za škody způsobené nepochopením dokumentace, zbytečně ztraceným čase, a ani za zbytečnost tohoto článku. 

Počítání BOINC projektů na Androidu (Native Android BOINC Client)

Pokud vlastníte chytrý telefon a využíváte ho "chytře", jistě jsem si již museli položit otázku, jak využít plný potenciál svého zařízení. Grid computing je asi nejvyšší level na který se můžete dostat a pokud by šlo přímo o BOINC, tak prakticky lepší využití neexistuje.
Dnes si předvedeme jak funguje bezprecedentní aplikace pro počítání na Androidech.
Oficiální stránky autora: http://krzyszp.info/ (nejsou moc v dobrém stavu)
Samotné stažení apk souborů: http://krzyszp.info/matszpk/android případně
 http://dl.dropbox.com/u/8477841/nativeboinc.apk
Zdrojáky naleznete zde.

Zprovoznění aplikace je velice jednoduché. Samotná logika se neliší od stolního BOINC manageru. Samotný "server" stále běží a počítá, a s clientem se bud připojíte na localhost, nebo na vzdálený boinc na pc. Teoreticky by mělo být možné se na telefon připojit ze stolního BOINC manageru.

Při prvním spuštění si musíte nastavit heslo pro "server" (pravděpodobně pro vzdálené připojení), aplikace zkontroluje aktualizace a nabídne vám seznam projektů, které v současné době podporuje, jsou to: Primegrid, Enigma@home, MilkyWay@home a Radioactive@home(pouze když máte sensor radiaktivity a telefon s usb hostem + nějaký special ovladač). Do budoucna jistě přibydou další projekty.

Vtip je v tom, že přidat project můžete jen z telefonu, pokud se o to pokusíte přes BAM (ano, aplikace umí správu a synchronizaci před BAM), tak se projekty stáhnou, ale ne pro ARM CPU. Výpočet tedy není možné spustit.

Aplikace je ve verzi 0,2 alfa, není tedy ještě úplně stabilní a zatím mi cca 2x spadla, počítání to naštěstí neovlivnilo, neboť jsou cca každou minutu ukládány checkpointy. Výdrž baterie při běhu ale nepočítání je zatím netestována.

 

 

Výkon:

 

Další zajímavou kapitolou je výkon, to je také docela překvapivé. Zde jsou hodnoty z integrovaného BOINC benchmarku který slouží k rozdělování kreditů.

 

BOINC na Androiu - Desire S -single core 1GHz, 500MB RAM

Naměřená rychlost operací v plovoucí řádové čárce 515.72 milionů op/sek
Naměřená rychlost celočíselných operací 1080.23 milionů op/sek,
Spotřeba 3W (pravděpodobně, viz odkaz)


Intel Atom D510 dual core + HT 1,6GHz, 4GB RAM

Naměřená rychlost operací v plovoucí řádové čárce 720.57 milionů op/sek

Naměřená rychlost celočíselných operací 1849.87 milionů op/sek 

Spotřeba 56-60W (vlastní měření)

Jak je vidět, je telefon s ARM procesorem extrémně efektivní v poměru výkon/spotřeba. Když uvážíme že Android telefonů je prodaných něco kolem 400 000 000, je to skutečně velká výpočetní základna.

Pokud by se vylepšilo současné chování, tj že při zapojení nabíječky začne telefon automaticky počítat projekt, má tato myšlenka skutečný potenciál. A až se začnou objevovat 2 či 4 jádrové mobilní procesory, či grafické čipy které bude moci BOINC využít, nastane dost možná úplně nová éra grid computingu. Přece jen dnešní chytré telefony tráví v nabíječce většinu jejich života. S klidným svědomím a nulovým úsilím. se můžete dostat na 8 hodin výpočtů za den, pokud dáváte telefon an noc nabíjet.

Také musíme čelit tomu, že současné superpočítače strčí celý BOINC grid s jeho výpočetním výkonem do kapsy. Do budoucna bodu mít tablety a telefony ve výpočtech stle silnější slovo.

Pohled na projekt: Můžete si zobrazit kredity celkem, zařízení a RAC celkem a zařízení

Úkoly můžete pozastavovat či odmítat jako na PC, jen počítací doby jsou trochu větší.

Komunikaci s BAM či projekty můžete sledovat stejně jako na PC

 

Widget na ploše umožňuje základní ovládání a přepnutí do speciálního "spořičče/lock screenu" který zobrazuje logo boinc a postup výpočtu.

Rozhodl jsem se také otestovat za jak dlouho výpočet dokáže vycucnout baterii, průběh naleznete níže:
test:  7.11 10:52 100% baterie výpočet probíhá
7.11 12:06 96%   baterie výpočet probíhá

Postřehy a poznámky: Nefunguje na Androidu 2.1
Na disku aplikace i s projekty zabírá 26MB, je nepřesunutelná na SD
Počítání telefon moc nezpomaluje, v hrách a aplikacích je to neznatelné, jen Sence má trochu delší odezvu. Mám nastaveno že při 25% využití CPU se počítání pozastaví
Testováno na telefonu Desire S

Gtalk s ICQ transportem

Jak asi víte už několik let nabízí gmail ( v anglické US verzi) možnost přihlásit se do AIM (ICQ) sítě, a mít tak své icq kontakty v jednom seznamu is kontakty Gtalk. Hlavní výhoda tohoto řešení je nepochybně schopnost gmailu uchovávat záznamy konverzací i u ICQ kontaktů. Problém je že toto řešení je méně než polovičaté. Zkušenější uživatel jemuž je známa zkutečnost že Gtalk je pouze upravený Jabber by čekal že ICQ je řešeno transportem a bude tedy dostupné v jakémkoliv desktopovém klientu nebo v programu Google Talk. Bohužel tomu tak není.

ICQ v Gtalku je řešeno pomocí webové technologie AJAX což znamená že je dostupné pouze přes webové rozhraní - pro většinu pohodlných lidí nepoužitelné. 

Je zde ovšem jedna cesta. Protože je Gtalk postaven na technologii Extensible Messaging and Presence Protocol (XMPP) neboli Jabber je možné využít transporty - ty totiž nejsou závislé na serverech a je tedy možné použít tedy i transporty z jinych serveru. Toto je u Gtalku nutnost protože on sám o sobě svoje transporty nepodporuje.

Osobně jsem se rozhodl pro kombinaci ICQ transport na Gtalk serveru rozhodl z nutnosti online archivovat historii, ale i také z vysoké spolehlivosti google serverů. 

Je pravda že servery jako jabbim.cz nabízí o 1000 000 funkcí více, ale archivace konverzací online kterou byl jabbim.cz jedinečný a diskuzní fóra po celém světě na něj odkazovali zájemce o archivaci již bohužel nefunguje.

Pokud by váš řešení mít "vše" u googlu zaujalo vezte že to není tak složité, prakticky jediná překážka která vám bude stát v cestě je omezení Google na přidání cca 45 -90 kontaktů za den. Je to nepříjemné ale transport vám je nabídne až se limit opět vynuluje. Přechod se proto při větším počtu kontaktů trochu protáhne a každý den vám bude klient nabízet (automaticky) přidat další desítky kontaktů. 

Doporučení 

klienti:

Z osobní zkušenosti mohu doporučit pro aktivaci transportu klient PSI (s zapnutou podporou Resolve_Nick http://www.jabber.cz/wiki/Jak_zaregistrovat_ICQ_transport#Klient_Psi ) která automaticky přejmenuje icq kontakty a nebudete mít seznam plný ICQ čísel.

Dále jsem zkoušel Gaji

m, ovšem ten při hromadném přidávání kontatků rád padá. A samozřejmě Jabbim klient který je velice dobrý sám o sobě:)

Gajim i Jabbim umožňují už automaticky přejmenovat kontakty při přidávání. 

Aktivace transportu:

Samotné přidání transportu na váš Jabber nebo Gtalk učet je velcie jendoduché, stačí si v libovelném z výše uvedených programů najít volbu "hledání služeb" "prohlížet služby"a podobně. 

To vám zobrazí seznam služeb které nabízí váš domovský server, pokud chcete externí zadejte do adresního řádku adresu libovolného jabber serveru. Osobně doporučuji pro ICQ transport servery jabber.no (norský server s vysoce aktuální verzí icq transportu) nebo jaim.at který je zase stabilnější. Pokud vyžadujete něco víc tak zbývá VIP jabbim.cz učet který vám dodá opravdu nabušený icq transport s fungujícím posíláním souborů (kvalitnější než u alternativních klientů) nebo schopnost avatarů, stavových zpráv atd...tyto věci bohužel nejsou standartem. 

Na druhou stranu se nemusíte starat o aktualizaci klienta pokaždé když se ICQ rozhodne změnit protokol aby zablokovalo alternativní klienty protože to za vás udělají na serveru. A navíc máte všechny své kontaky pod jedním účtem. 

Po stisku tlačítka "registrovat" u ICQ transportu vyplníte několik údajů (icq číslo, heslo a většinou použité kódování) a tím je většina práce splněna. 

Nyní už můžete jen sledovat jak se vám nejprve přidá kontakt icq."jmeno serveru zde".něco který má transport právě na starost. Ten vám právě za chvilku nabídne k přidání vaše ICQ uživatele a pokud máte vhodný klient tak je i automaticky pojmenuje. Pokud se pojmenování nezdaří a utility jako http://soumar.netlab.cz/cgi-bin/rename.py nepomůžou ( u Gtalku pravděpodobně ne) tak doporučuji stejnou cestou transport odregistrovat (v registračním formuláři přibude volba) a ´použít například jiný server.

Osobní zkušenost:

Téměř půl roku jsme využíval icq transport (VIP) na serveru jabbim.cz. Ten nabízí velice kvalitní služby a vysokou stabilitu. Mezi výhody patří třeba funkční posílání souborů - při problémech vám příjde odkaz na stažení souboru z jabbim serveru, ale v 99% případech se přenos provede přímo. Dále podpora zobrazení avatarů či statusových zpráv. Nevýhodou může být pro někoho možnost mít icq transport aktivní jen v jednom klientu najednou (ano, na jabber účet lze být přihlášen z více míst najednou a zprávy budou chodit podle nastavení priorit buď na ten nebo na ten - nebo na oba zároveň. 

U jabbimu jsme nikdy

 neměl problém přenést soubor nebo že by mi zpráva přišla v azbuce. 

Výhody/nevýhody ICQ transportu

Icq transport není nějaká "killer feature" která by vás dostala do kolen a změnila "způsob kterým komunikujete s lidmi", ale  je to featura která potěší a lze si na ní skvěle zvyknout. 

Nevýhody:

Nemožnost detekce klientů - Pokud jste zvyklí sledovat v kontakt listu kdo má jaký klient, o toto přijdete. Jako klient se bude zobrazovat "bot" nebo icq transport

Posílání souboru - (pouze pokud máte smůlu na server). Jen u starých serverů, dnes je obtížné se setkat.

Status kontaktů - (pouze pokud máte extrémní smůlu)- Jen u starých serverů, dnes je obtížné se setkat.

Zobrazení avataru - (pouze pokud máte extrémní smůlu)- Jen u starých serverů, dnes je obtížné se setkat.

Jste závislí na serveru který vám poskytuje transport - i když ve většině případů mají tyto servery větší spolehlivost než samotné ICQ.

Výhody

Šifrování komunikace - protože je ICQ transport "uvnitř" jabber protokolu jsou přenášená data šifrována stejně jako klasické jabber zprávy. Nemusíte se tedy

 bát že by někdo odposlech co píšete. 

Archivace zpráv online nezávisle na klientu - Používáte více klientů nebo se přihlašujete z více míst? Nyní můžete mít historii na jednom místě dostupnou odkudkoliv (a pouze pro vás - poštovná zákon je v tomto VELICE tvrdý)

Možnost používání jakéhokoliv klienta který umí Jabber/Gtalk - Těchto klientů je dnes většina, vzhledem k tomu že ICQ je jen lokální anomálie v České Republice je Jabber spolu s MSN asi nejpoužívanějším protokolem. 

Ve všech klientech vypadají kontakty stejně spolu s zařazením do skupin - Jak si to uložíte, tak to máte. 

Dobrý mezičlánek přechodu na lepší protokol - Pokud jednom zkusíte služby které jsou o mnoho let vyspělejší než zastaralé ICQ je těžké se vracet zpět.

Posílání souborů - ano toto je i výhoda, u serverů jako jabbim se můžete spolehnou že soubor přenesete a spolehlivost je větší než u alternativních klientů.

Závěr:

Mimo ICQ transport existují desítky dalších transportů kterými můžete naplnit svůj jabber účet. Od klasického SMTP který vám umožní používat maily po M

SN,GADU-GADU,YAHOO,TWITTER,FACEBOOK,SMS,IRC a další. Dále také servery nabízejí například jDisky což jsou online uložiště kam můžete uploadovat soubory pouhým

 posláním je na určitý kontakt - a to buď na soukromý nebo veřejný který je dostupný pro kohokoliv.

Doufám že vám tento text pomůže se lépe orientovat v problematice, za připomínky budu rád.