Posterous theme by Cory Watilo

Zálohování s pomocí Windows Backup na Truecrypt volume

Vista-backup-icon

"Mnozí" čtenáři by se určitě rádi zeptali, jak se dá zálohovat na Truecrypt disk/oddíl/kontejner pomocí Windows zálohování (Windows Backup) ve Win. 7 či Vista. Rozhodl jsem se tedy nečekat na to, až tento dotaz padne, a vnutit toto moudro světu.

PS: proč se proboha nikdo nezeptá?

Jádro pudla:

Windows se při zálohování chovají chytře a spoléhají na službu "Windows Volume Shadow Copy Service", bohužel to je problém, protože Truecrypt nemá pro tuto funkci podporu, dle své dokumentace. A pokud nechcete zálohovat na ten samý disk, který chcete zálohovat, máte s plnohodnotným zálohování utrum. Existují však cesty jak to rozchodit či obejít.

Cesta 1: Lhaní a podvod
Backup

Jak jste si asi už ze života ráčili všimnout, pravda a čest Vás nikam nedostane, stejný přístup můžete čekat u zálohování ve Windows. Protože je Vám zapovězeno vybrat jako zálohovací disk TC disk/jednotku, musíte improvizovat. Jediná volba která se nabízí je umístění v sítí. O tom jak to udělat se nebudu rozepisovat. Jednoduše složku na TC oddílu nadílíte a zvolíte ji pro zálohování. Návod naleznete například zde nebo zde. Vypadá to sice pěkně a jednoduše, bohužel jen vypadá. Zálohování do sítové složky je docela funkčně okleštěno. Musíte počítat s tímto:

Není možné spravovat a nastavovat použité místo zálohou ( záloha bobtná do nekonečna)
Záloha je na TC disku a tudíž šifrovaná, samotné zálohování může být trošku pomalejší.
Na sítové uložiště není možné uložit více než jednu verzi bitové kopie.

Jak vidíte (čtete), je toto zálohování prakticky nepoužitelné až na nějaké specifické užití.

Cesta 2: Leave No Man Behind
Pokud tedy chceme použít Windows Backup a Truecrypt, musíme se smířit s tím, že můžeme použít pouze jednu aplikaci s této dvojice. Aneb bez ústupků to nepůjde.

Můžete použít jakýkoliv jiný zálohovací program a zálohovat na TC disk
Můžete použít Windows Backup a zálohovat na obyčejný interní pevný disk
Můžete okleštěně použít Windows backup a přes sítovou berličku zálohovat na sítový TC disk či lokálně. 

Další varianty zahrnují použití symlinků pro složky, ale opět není jiná možnost jen použití sítové berličky. 

Spekulace:
Teoreticky může být možné obejít toto omezení pomocí zálohování mimo GUI, viz wbadmin dokumentace 

Autor článku neručí a nenese zodpovědnost za škody způsobené nepochopením dokumentace, zbytečně ztraceným čase, a ani za zbytečnost tohoto článku. 

 

 

Počítání BOINC projektů na Androidu (Native Android BOINC Client)

Boinc
Pokud vlastníte chytrý telefon a využíváte ho "chytře", jistě jsem si již museli položit otázku, jak využít plný potenciál svého zařízení. Grid computing je asi nejvyšší level na který se můžete dostat a pokud by šlo přímo o BOINC, tak prakticky lepší využití neexistuje.

Dnes si předvedeme jak funguje bezprecedentní aplikace pro počítání na Androidech.

Oficiální stránky autora: http://krzyszp.info/ (nejsou moc v dobrém stavu)

Samotné stažení apk souborů: http://krzyszp.info/matszpk/android případně

 http://dl.dropbox.com/u/8477841/nativeboinc.apk

Zdrojáky naleznete zde.

 

Zprovoznění aplikace je velice jednoduché. Samotná logika se neliší od stolního BOINC manageru. Samotný "server" stále běží a počítá, a s clientem se bud připojíte na localhost, nebo na vzdálený boinc na pc. Teoreticky by mělo být možné se na telefon připojit ze stolního BOINC manageru.

 

Při prvním spuštění si musíte nastavit heslo pro "server" (pravděpodobně pro vzdálené připojení), aplikace zkontroluje aktualizace a nabídne vám seznam projektů, které v současné době podporuje, jsou to: Primegrid, Enigma@home, MilkyWay@home a Radioactive@home(pouze když máte sensor radiaktivity a telefon s usb hostem + nějaký special ovladač). Do budoucna jistě přibydou další projekty.

(download)

Vtip je v tom, že přidat project můžete jen z telefonu, pokud se o to pokusíte přes BAM (ano, aplikace umí správu a synchronizaci před BAM), tak se projekty stáhnou, ale ne pro ARM CPU. Výpočet tedy není možné spustit. 

(download)

Aplikace je ve verzi 0,2 alfa, není tedy ještě úplně stabilní a zatím mi cca 2x spadla, počítání to naštěstí neovlivnilo, neboť jsou cca každou minutu ukládány checkpointy. Výdrž baterie při běhu ale nepočítání je zatím netestována.

Výkon:

Další zajímavou kapitolou je výkon, to je také docela překvapivé. Zde jsou hodnoty z integrovaného BOINC benchmarku který slouží k rozdělování kreditů.

BOINC na Androiu - Desire S -single core 1GHz, 500MB RAM

Naměřená rychlost operací v plovoucí řádové čárce 515.72 milionů op/sek
Naměřená rychlost celočíselných operací 1080.23 milionů op/sek,

Spotřeba 3W (pravděpodobně, viz odkaz)

Intel Atom D510 dual core + HT 1,6GHz, 4GB RAM

Naměřená rychlost operací v plovoucí řádové čárce 720.57 milionů op/sek

Naměřená rychlost celočíselných operací 1849.87 milionů op/sek 

Spotřeba 56-60W (vlastní měření)

 

Jak je vidět, je telefon s ARM procesorem extrémně efektivní v poměru výkon/spotřeba. Když uvážíme že Android telefonů je prodaných něco kolem 400 000 000, je to skutečně velká výpočetní základna. 

 

Pokud by se vylepšilo současné chování, tj že při zapojení nabíječky začne telefon automaticky počítat projekt, má tato myšlenka skutečný potenciál. A až se začnou objevovat 2 či 4 jádrové mobilní procesory, či grafické čipy které bude moci BOINC využít, nastane dost možná úplně nová éra grid computingu. Přece jen dnešní chytré telefony tráví v nabíječce většinu jejich života. S klidným svědomím a nulovým úsilím. se můžete dostat na 8 hodin výpočtů za den, pokud dáváte telefon an noc nabíjet. 

 

Také musíme čelit tomu, že současné superpočítače strčí celý BOINC grid s jeho výpočetním výkonem do kapsy. Do budoucna bodu mít tablety a telefony ve výpočtech stle silnější slovo.

 

Pohled na projekt: Můžete si zobrazit kredity celkem, zařízení a RAC celkem a zařízení

Nativeboinc8

Úkoly můžete pozastavovat či odmítat jako na PC, jen počítací doby jsou trochu větší. 

Nativeboinc10
Nativeboinc9

 

Komunikaci s BAM či projekty můžete sledovat stejně jako na PC

Nativeboinc7

Widget na ploše umožňuje základní ovládání a přepnutí do speciálního "spořičče/lock screenu" který zobrazuje logo boinc a postup výpočtu.

Nativeboinc11

 

Rozhodl jsem se také otestovat za jak dlouho výpočet dokáže vycucnout baterii, průběh naleznete níže:

test:  7.11 10:52 100% baterie výpočet probíhá 

7.11 12:06 96%   baterie výpočet probíhá

 

Postřehy a poznámky: Nefunguje na Androidu 2.1

Na disku aplikace i s projekty zabírá 26MB, je nepřesunutelná na SD

Počítání telefon moc nezpomaluje, v hrách a aplikacích je to neznatelné, jen Sence má trochu delší odezvu. Mám nastaveno že při 25% využití CPU se počítání pozastaví

Testováno na telefonu Desire S

Dropbox a TrueCrypt

Jak již jsem nakousl v minulém článku, je použití inteligentního synchronizačního enginu Dropboxu s Truecrypt kontejnerem výhodné.
Rozhodl jsem se tedy v praxi vyzkoušet jak taková souhra vypadá a co kladného a záporného z toho kouká.
Xlarge_dropbox-truecrypt-v2

Test č.1 - 100MB soubor
Vytvořit kontejner a vložit ho do Dropbox složky umí snad každý, proto tento krok přeskočím.
Jakmile je kontejner připojený, označí ho Dropbox červeným kolečkem - je právě používám a proto nemůže být synchronizován. 

 Po odpojení mu ale červené kolečko zůstane (po chvíli zmizí), i když Dropbox ve stavové liště upload obnoví. K poškození kontejneru tedy díky chování Dropboxu dojít nemůže   

Indexace změny 50MB je extrémně rychlá, cca 5 sec. Pak je okamžitě započat upload maximální rychlostí linky. Toto je velice výhodné pokud provozujete velké množství malých souborů
Dropboxtc
Test č.2 - 2GB soubor 

Vytvářet dynamický soubor rozhodně nedoporučuji, protože když to přefouknete, můžete se dostat za velikost vašeho Dropbox uložistě.

U 2GB kontejneru po přidání 20MB dat probíhala indexace více než 2 minuty s tím že zatížení disku bylo enormní. Protože se jedná o jeden velký soubor tak se rychlost čtení souboru na disku pohybovala od 10 do 50 MB/s, což prakticky znemožní pracovat se systémem. 

Revize kupodivu fungují i pro 2GB soubor. 

Dropboxtc2

Postřehy:
Dropbox s kontejnerem:
Data se nahrávají jen jednou po odpojení kontejneru, úspora trafiku
Nižší zatížení uploadu, vyšší zatížení CPU -  šifrování, nižší zatížení disku - neprovádí se průběžná indexace.
Po odpojení se indexace provádí vysoce efektivně, ale na druhou stranu zcela zaměstná HDD.
Po zavření všech aplikací na Dropboxu se musí kontejner přeindexovat a změněné bloky uploadovat. Může překročit 10 minut.
Dropboxtc-2gb
Dropbox bez kontejneru:
Změněná data se uploadují průběžně, například u Opery může jít o stovky či tisíce miniaturních souboru za den. Na druhou stranu není problém opravit změny nastavení z Dropbox revizí.
Upload či průběžné indexování neruší práci vůbec, maximálně pár desetinek sekundy za den.
Po zavření všech aplikací na Dropboxu se za několik sec. uploadují zbylé soubory a můžete přejít na druhý počítač.

Závěr:

Pokud nemáte rychlé SSD či zvláštní fyzický disk pro Dropbox složku, nemohu použití obrovského TC kontejneru k běžnému použití doporučit. Tím že Dropbox musí celý soubor indexovat aby odhalil změny, může se následná indexace a uploadování po práci (odpojení kontejneru) protáhnout až na desítky minut. Jde tedy o řešené vhodné jen pro paranoidní nadšence kterým nevadí čekat.

50415_19269932752_9840_n

Dropbox symlink, Opera portable, TrueCrypt a další kouzla

Již velice dlouho na těchto stránkách nevznikl žádný obsah, a dnes se to pokusím napravit. Přiznám se že mě k napsání druhého článku o využití Dropboxu přinutil tento článek, který je plný polopravd a není založen na reálných zkušenostech z všedního užití, ale jen z marketingových keců
[tento článek neobsahuje referral odkazy, již žádné nepotřebuji. Viz článek http://post.mj12.eu/dropbox-jeden-velky-podvod-nebo-radeji-desitk...]

Rozhodl jsem se tedy podělit o plody mé bezedné studny zkušeností a popsat postupy kterými pozdvihuji Dropbox na úplně novou hladinu pohodlného užívání s minimální námahou.

Modelová situace:
Potřebuji synchronizovat cca 3,5GB dat, ale mít k dispozici případnou rezervu pro další data. Potřebuji mít možnost se vrátit k předchozím revizím souborů, například kdyby došlo k chybné synchronizaci. Také potřebuji synchronizovat složky vně Dropbox složky do ní. A nakonec to hlavní, potřebuji synchronizovat složku portable Opery tak, aby byla kdykoliv k dispozici tak jak jsem jí zanechal (i s otevřenými panely) na všech počítačích. Složka Opery má: 11 291 souborů, 406 složek, 425MB( jen 239 MB je 9000 ikon). Složka pro cache je umístěna mimo Dropbox složku. Potřebuji tedy aby synchronizace nijak neovlivňovala práci programů a nerušila jejich běh, či nezpůsobovala lagování. 
Dále používám portable verzi Psi+ kde využívám synchronizované historie, stejně tak je šikový Portable Apps Suite balík který mám vždy po ruce.
Jako IM jsem dříve používal Gajim, který bohužel portable režim nepodporuje, ale lze to jednoduše vyřešit pomocí symbolických odkazů, viz níže. 

Nyní se podívejme jak se úlohy zhostili dva hlavní konkurenti.

Live Mesh:
Tento program na první pohled plní všechny požadavky nejlépe, v základu nabízí více místa, umožňuje synchronizovat jakékoliv složky... Ale reálná zkušenost z používání je hrozná. Možnost nastavit si neomezený počet synchronizovaných složek má za následek pouze zmatky, musíte stále myslet na to které složky to jsou a kolik dat obsahují - live mesh nemá nějaký jednoduchý indikátor volného místa.
Největší problém má ovšem samotný engine sledování změn souborů. Při reálné zkoušce nastavení synchronizace složky Opery kompletně selhal. Program absolutně ignoroval většinu souboru a 400MB složky nahrál na druhý PC a webové rozhraní 10MB souborů, více ho nezajímalo. Podobně se choval u velkých galerií, nepomohla ani nová beta či mnoho reinstalů. Program tedy selhal v hlavní úloze pro kterou je určen

Dropbox:
Dropbox žádnými dětskými nemocemi netrpí a svou činnost vykonává na jedničku - jen prvotní indexce a průzkum změn po startu dává HDD docela zabrat. Navíc Dropbox nabízí bezkonkurenční výhodu:
Pokud do Dropboxu nahrajete soubor který tam už je (Dropbox si nejprve vypočítá kontrolní součet souboru), tak se vám v cloudu objeví automaticky bez nutnosti uploadu, toto platí prakticky pro jakékoliv video. Vždy existuje někdo kdo ten samý soubor už jednou do Dropboxu uplodoval, a vy tedy nemusíte. Opačně to pochopitelně neplatí a soubor musíte stáhnout celý :-)

Další výhodou Dropboxu je, že když například upravíte soubor, například změnou ID3 tagu u hudby, tak je synchronizována jen změna souboru a ne soubor samotný, to ušetří klidně 99% přenášených dat. Tato vlastnost otevírá dveře například využití pro zálohovací image či TrueCrypt

Další výhodou jsou public odkazy (sbohem edisku), či pěkné onlien galerie, třešničkou na dortu jednoduché sdílení složek. 
Dropbox_opera
 

PS: SugarSynch zrecenzuji někdy v budoucnu, ale funkčností se řadí mezi Dropbox a Live Synch, liší se pouze jiným poměrem funkcí a zpracování. Rozhraní je asi nejméně přehledné ze synchronizačních programů vůbec.

Junction Link Magic:
Junction Link Magic je jednoduchý a přesto geniální GUI program pro práci se symlinky (symbolickými odkazy). Jde vlastně o sofistikovanější formu zástupců které znáte z Windows. Před jakýmkoliv hokus pokusem se   symbolickými odkazy doporučuji bezchybně pochopit problematiku, například jak se to chová v krizových situacích když dojde ke smazání, přesunu, smazání odkazu atd...
Symlinky mohou být skvělý sluhu, ale zmatený pán. 

Synchronizace složky dokumenty a výhody či nevýhody tohoto řešení

V mém případě používám tuto funkci k napojení složky Dokumenty do složky Dropbox, tím zajístím její synchronizaci. Ve skutečnosti je složka Dokumenty umístěna přímo v Dropboxu a v uživatelském profilu je pouze odkaz na ní. Jak asi zjistíte musíte nejprve před vytvořením symlinku ze složky která bude ve vašem uživatelském profilu odstranit veškerá data, prostě musí být prázdná. Druhá složka v Dropbox složce může soubory obsahovat. Po vytvoření symlinku uvidíte okamžitě své Dropboxovské dokumenty v své windows dokumentovské složce.
Hlavní výhody jsou:
Poku znáte Steam Coud, můžete si tento luxus užít u všech her. Savy v dokumentech vám Dropbox synchonizuje. Stejně tak nastavení her. Logicky se to nevztahuje jen na hry. Pro visual studio je to jako stvořené (zlaté revize)
To samé platí o chatlozích z programu jako WLM, digsby, trilian....vždy je budete mít po ruce.
A samozřejmě synchronizace osobních dat. 
Junction_magic_vystiek
 

Závěr je takový že díky pár klikům si můžete z Dropboxu udělat mocný synchronizační nástroj který dokáže zjedodušit digitální život jako žádný podobný nástroj. Kapacitu si můžete rozšířit na obrovskou, požadavky na systém jsou minimální a pohodlí či bezpečnost dat (přenos je prováděn přes SSL) je enormní.

Na druhou stranu alternativy zatím nabízí jen kompromisy a polovičatá nespolehlivá řešení.

Dropbox + TrueCrypt container 
Opera-truecrypt-dropbox

 

[toto je pouze teorie]
Pokud jste paranoidní schizofrenici určitě již váš musela napadnout tato kombinace. Mít svá zašifrovaná data v Cloudu je nápad který na první pohled nemá mouchu. Na druhý ovšem pár vad na kráse má.
1.) TC kontejner jako obsah Dropbox složky, která je umístěná na klasickém disku

2.) ...vlastně není druhá možnost.

Pokud tedy vezmeme modelovou situace a máme dejme tomu 10GB TC soubor jako jediný obsah Dropbox složky, narazíme hned na začátku. Tento soubor (nyní ještě bez dat) je vlastně plný (při pohledu z venku) náhodným obsahem, Dropbox ho tedy bude muset celý indexovat což může trvat docela dlouho, ale hlavně ho celý musí uploadovat.
Protože Dropbox uploaduje jen změněné části souborů, nebude při změně obsahu uploadovat celých 10GB, jen bude mít pravděpodobně problém s indexováním a indexováním a indexováním kontrolních součtů. 

Nevýhody:
rychlejší stahování na druhém pc protože normálně pomalu stahuje stovky malých souborů
nemožnost webové editace, nefunkční a problematické revize souboru

Truecrypt a Dropbox rozvedu v následujícím článku. Hurá

Xlarge_dropbox-truecrypt-v2

 

Dropbox -jeden velký podvod, nebo raději desítky malých?

Máte rádi Dropbox? Máte pocit že máte málo místa? A máte pocit že jsme zbytečně přehnaně slušní? Tak tento článek je určen právě pro vás.

Službu Dropbox asi není potřeba představovat. Těm kterým je to nutné zase naopak není nutné představovat tento článek :-) Jde vlastně o internetové úložiště které standardně nabízí jen 2GB místa které můžete rozšířit až o 800MB zdarma plněním úkolů. 

Existují ale i další cesty jak si rozšířit uložiště, například američtí studenti mají za každého pozvaného nového uživatele 512 MB. Ostatní smrtelníci pouhých 256MB a to do maximální výše 8GB. 

K tomu aby jste získali 256MB za pozvání nového uživatele, se musí stát toto:
  • V profilu pošlete na nějakou e-mailovou adresu "pozvánku" na dropbox, když se registruje uživatel s touto adresou a přihlásí se do klienta dostanete MB.
NEBO
  • Pozvaný se registruje na referral odkazu který mu pošlete a opět musí i nainstalovat program.

Také vás láká myšlenka malinko podvést Dropbox a pozvat více imaginárních uživatelů? 

Není nic jednoduššího, tedy není to tak jednoduché jak se to na první pohled zdá. Musíte splnit následující požadavky aby jsme Dropbox přelstili:
  • Nemůžete nikdy použít jednu emailovou adresu 2x.
  • Nemůžete použít jeden počítač 2x - Dropbox klient si odešle identifikátor PC(instalace os) do své databáze.
Když se vám toto povede, máte rázem nárok na pozvání tolika účtů kolik hrdlo ráčí:)  Jak na to se podíváme v další části

Podvod na entou:

Jak již víte, můžete každý pozvaný počítač použít pro své temné choutky jen jednou, to však neznamená že to nás zastaví. Na internet se válí návod jak podvést dropbox, který kombinuje použití ubuntu live cd, virtuálního stroje a velkého množství času. My však použijeme protřelejší metodu která zkrátí množství času na desetinu. Sám jsem ubuntu metodu zkoušel a je to docela porod, naštěstí nám zde přispěchá na pomoc Microsoft s jeho nekonečnou prozíravostí. 
Dropbox2
 

Budete potřebovat: 
Libovolný image Windows XP od Microsoftu - doporučuji IE6 (Jsou to image pevných disku s nainstalovaným operačním systémem určené pro testování internetových prohlížečů)
Účet na Dropboxu.

Před samotnou prací si na adrese https://www.dropbox.com/referrals  pozvěte tolik emailových adres kolik uznáte za vhodné, je dobré aby šlo o nějaké dobře zapamatovatelné a rychle napsatelné. Nemusí jít o reálné adresy. 
Dropbox4
 

Po instalaci Virtual PC stáhnete image soubor -  například IE6-on-XPSP3.exe (494MB) - jde o samoextrahující se archív ze kterého dostanete WinXPIE6.vhd o velikosti 1,3GB. 
Ve Virtual PC vytvoříte nový virtuální počítač (doporučuji zvolit větší množství RAM než je vám nabízeno) a jako virtuální HDD vyberete image, který jste stáhli. Důležité je zaškrtnout "Enable undo disk" Díky tomu nebudete muset po každém prodloužení znovu vybalovat či kopírovat originální image disku.
Nastavený systém spustíte, pro přihlášení pro Windows je nutné použít heslo "Password1" (pozor na numlock). Pak už jen vypnete notepad ve kterém se vám zobrazí EULA licence a systém je připraven k práci. 
(download)
 

Zapnete tedy Internet Exploler, zadáte www.dropbox.com a spustíte instalačku dropboxu. Až vás instalace vyzve, tak zvolíte že si chcete registrovat nový účet. Všechny údaje vyplntě zcela náhodně, emailovou adresu zadejte jednu z těch které jste pozvali a hesla se musí shodovat. Pak už jen kliknete na next a můžete sledovat jak ve ve Virtuálním PC vytvoří nový učet, a ve vašem OS vám Dropbox bublinou oznámí že jste získali pomocí referral odkazu dalších 250MB. 

(download)

Pokud chcete postup opakovat tak nyní přichází důležitý krok. Ve Virtual PC zvolíte Action/Close  a pak volbu "Turn off and delete changes". Tím docílíte toho že se virtuální HDD obnoví do původního stavu bez instalace Dropboxu a ušetříte si několik minut na shánění nepoužitého VHDD. 
Dropboxfinal2
 

Nyní přichází na řadu další důležitý krok, aby jste změnili identifikátor Virtuálního PC, tak smažte svůj vytvořený stroj a vytvořte nový (s jiným jménem). Jako HDD nastavte opět stávající VHDD image a nezapomente zaškrtnout "Enable undo disk"

Celou tuto proceduru jde provést za cca 2 minuty podle toho kolik RAM dovolíte virtuálnímu pc používat a jak rychlý máte PC. Nejdelší část je samotný start Windows XP, chvilka inicializace po přihlášení a pak už jen instalace Dropboxu. 

Zda jde stejná procedura provést jednodušeji nebo rychleji opravdu nevím. Problém je v tom že obsah informací které si Dropbox client odesílá o PC na kterém je instalován není znám, není proto možné ho ošálit jednodušeji. 

Krása tohoto řešení je v tom, že image od MS stahujete zcela legálně, nemusíte čekat dlouhé minuty než se nastartuje ubuntu z live cd do provozuschopného stavu, či nemusíte spamovat známé aby se vám registrovali na vašem referral odkazu. 
Tento postup je také docela bezpečný, nelze bezpečně odhalit že jste provedli podvod protože techniky jste splnili podmínky. 
Install-dropbox

PS: doufám že se vám obsah článku líbil, omlouvám se za malý font kterým je velká část článku napsána, chyba je na straně Posterous a opravdu se mi nechce manuálně odmazávat "<div><span style="font-size: x-small;" z každého řádku textu. 

Opera za to mohla, viva chrome :-)

 

Zálohování prakticky - Drive Snapshot a Create Synchronicity

V minulém článku jsem se zamýšlel nad teorií zálohování a úschovy dat, dnes se podíváme na praktické zálohování pomocí dvou vynikajících zálohovacích programů.

Drive Snapshot

Tento program je něco jako zázrak mezi zálohovacími programy - obsahuje obrovské množství funkcí, je naprosto spolehlivý, není nutné ho instalovat a je tvořen pouze jedním exe souborem o velikosti 250KB.

Funkce:
Drive Snapshot je program pro záloh
ování kompletních diskových oddílů, to znamená že samostatné soubory a složky s ním nezazálohujete 
Zde je seznam některých klíčových vlastností:

1.) Je to tzv portable aplikace - není nutná instalace. Díky tomu není problém například provést obnovu spuštěním této aplikace například z BART CD (bootovatelné CD s Windows)
Další výhodou je že samotné zálohování využívá službu Windows "stínová kopie", díky tomu je možné zálohovat i otevřené soubory bez narušení práce.

2.) Diferencionální zálohy - aplikace zvládá vytvářet tzv rozdílové zálohy. Nemusíte tedy pokaždé vytvářet kompletí zálohu ale pouze nechat proběhnout diferencionální která přidá (a případně odstraní) změněné soubory od poslední plné zálohy. Celý tento systém stojí na třech souborech aby byl maximálně jednoduchý. Tedy nebudete mít stovky přírůstkových souborů ale jen jeden.
Základním souborem je soubor se 
samotnou plnou zálohou - ten po vytvoření můžete ukrýt na bezpečné místo a už vás nemusí zajímat. Druhým souborem je takzvaný HASH soubor který slouží k tomu aby diferencionální zálohy bylo možné vytvářet i bez nutnosti mít k dispozici plnou zálohu. A konečně soubor s rozdílovou zálohou.

3.) Zabezpečení zálohy - Program už v základu unožuje pomocí šifrovací algoritmu AES zabezpečit zálohu, ta je poté bez správného hesla nepoužitelná.

4.) Rychlost - Při zálohování jste většinou omezeni rychlostí disku na který zálohujete, při použití šifrování se zvedne doba zálohování tak o 20%.

5.)Bezpečnost - Vytvořenou zálohu je po dokončení zálohování možno automaticky nechat zkontrolovat.

6.) Otevření zálohy - Vytvořenou zálohu je možné pomocí Drive Snapshot moutnout jako virtuální disk a například si překopírovat některé soubory.

7.) Drive Snapshot podporuje mnoho různých systémů souborů FAT- FAT 32, NTFS ale dokonce i Linuxové systémy souborů EXT 2/3/4 Reiser

8.) Příkazová řádka - díky dobré dokumentaci si můžete nakonfigurovat zálohy pomocí příkazů dle libosti.

9.) Obnovení - snad není nutný komentář:) 

(download)

Program je možné používat 30 dnů bez jakýchkoliv problémů.

Některé příklady záloh které používám:

snapshot-SERVER-DIFERENCIONALNI.ZALOHA.E

SnapShot-1.40.exe E: D:\DiskE_Zaloha_Server\diske_differencionalni.sna -hD:\DiskE_Zaloha_Server\diske.hsh -G -L1000000 -T --LogFile:filename.log --exclude:\Filmy_Serialy,\Zalohy

REM: ulozi diskE do U a složky. -G parametr znamena zobrazit a nechat graf rozhrani -L znamena ze to nebude koskovat  soubory ( bude po 1TB) -t znamená kontrolu dat po archivaci a --log někam asi uloži log exclude vynecha slozky

snapshot-SERVER-KOMPLETNI.ZALOHA.E
SnapShot-1.40.exe E: D:\DiskE_Zaloha_Server\diske.sna -G -L1000000 -T --LogFile:filename.log --exclude:\Filmy_Serialy,\Zalohy

REM: ulozi diskE do U a složky. -G parametr znamena zobrazit a nechat graf rozhrani -L znamena ze to nebude koskovat  soubory ( bude po 1TB) -t znamená kontrolu dat po archivaci a --log někam asi uloži log exclude vynecha slozky

Create Synchronicity

Tento program je na rozdíl od Drive Snapshot určen pro zálohování určených složek, ale zvládá i jejich synchronizaci.

Program opět nevyžaduje instalaci a své nastavení si ukládá do ini souboru, není tedy problém s přenášením. 

Mimo okamžité zálohy a vytváření profilů umožňuje i takzvaný náhled zálohy kdy vlastně nasimuluje zálohování a  informuje vás o tom kolik souborů bude zálohovat a jak dlouho to bude trvat. 

(download)

Jsou vaše data v bezpečí?

Asi každý kdo již někdy přišel o data na kterých mu záleželo ví, že zálohování je důležitá věc, že pravidelné zálohování je ještě lepší, a ti kteří to s bezpečností dat myslí opravdu vážně používají RAID 5 a lepší. Ovšem to že pokud používáte lokální zrcadlení dat vás ochrání před ztrátou dat je jen rozšířený mýtus. RAID Vás maximálně ochrání před ztrátou dat vinou odchodu jednoho či více pevných disků do křemíkového nebe. Proti útokům různých virů, softwarových chyb či problémů ovladače diskového řadiče vám už nepomůže. Data jsou prostě ve znehodnocené formě uložena na více discích. Žádná výhra.

Bezpečné zálohování?

Lidé jsou hloupí a důvěřivý, to je bez diskuze. Jsou schopní takových výstředností jako zálohovat na ten samý fyzický disk, dělat dlouhodobé zálohy na optická média kterou už jsou po několika letech nečitelná nebo používat RAID a myslet si že se nic nemůže stát.

Jak tedy zálohovat bezpečně? Můžeme se inspirovat u obřích servroven či datových center která  uchovávají data velice cenná pro zákazníky a nemohou si dovolit o ně přít - za absolutně žádných okolností.
Jak to dělají? Složitě. Už samotná konstrukce budovy je připravená čelit přírodním pohromám, bombovým útokům či pokusům o infiltraci. K samotným úložištím mají přístup jen vysoce pověření zaměstnanci a celý prostor je neustále monitorován. Ale ani to není dostatečná ochrana. 
Odpustili by jste například Googlu že vám ztratit kompletní obsah Gmailu? Nebo rozdýchal by Rapishare že z například důvodů podobně přišel o všechny uložené soubory? Odpověď je ne. 

Právě proto jsou data se kterými to společnosti myslí vážně zálohována jinak než lokálně. Například optickými kabely do datového úložiště v jiném městě nebo ještě lépe části světa protože taková maličkost jako je "lokální katastrofa" přece nezpůsobí omezení nabízených služeb.

Jak tedy zálohovat?

Z předchozího odstavce můžeme najít jednoduché doporučení. Kvalita a pravidelnost zálohovacího řešení je přímo úměrná důležitosti zálohovaných dat. Pravděpodobně nikdo nebude zálohovat dvdrip se stejnou důležitostí jak svoje pracovní dokumenty a stejně tak málokdo bude mít svůj zálohovací externí disk stále připojen k PC aby případné přepětí v síti vyřídilo všechna jeho úložiště najednou.

Důležité je:
  • Používat ověřenou zálohovací metodu/ program
  • Po vytvoření zálohy zálohovaná data otestovat
  • Být si vědom všech situací které mohou nastat a mít připravený alespoň teoretický plán
  • Dobře si vybrat místo pro uchování zálohy. Zálohovat na externí disk který se válí vedle počítače je polovičaté řešení
  • Zvážit zabezpečení/šifrování zálohovaných dat
  • V případě rozdílových/přírůstkových záloh chápat příkoří obou těchto metod.
Závěr
Jak asi už vidíte zálohování je věda a pokud máte co zálohovat není dobré jí podceňovat. O tom jak zálohovat v domácích podmínkách či na menších servech či úložištích si povíme příště.

(download)

Je FreeNAS řešení pro domácí souborový server?

Po stavbě souborového uložiště na platformě Atom jsem potřeboval ho oživit. Do oka mi padla distribuce FreeNas, což je vlastně Unixový systém založený na distribuci FreeBSD s webovým rozhraním ze kterého je možné server "pohodlně" ovládat.

Instalace

Velkou výhodou FreeNASu je právě lehkost nasazení, můžete ho provozovat na paměťové kartě, flashdisku, z CD,DVD, z pevného disku...snad teoreticky i ze sítě.
Já si vybral možnost instalace na flashdisku. Použil jsme k tomu stařičký 256MB který byl dostatečný.
Instalace probíhá snadno, ve Windows pomocí programu physdiskwrite.exe zapíšete image na flash disk, následně z něj nabootujete a je to, hotové během 5 minut a server je připraven k použití. Nepotřebujete další pevný disk který by zvyšoval spotřebu. Nastavení se ukládají normálně na flashdisk. O jeho životnost s bát nemusíte, celé to totiž funguje následovně - z flashdisku se systém nahraje do ramdisku a odsud poté funguje (proto pokud by jste instalovali FreeNAS na hdd potřebujete méně RAM).

Funkce

První čeho si všimnete po instalaci je Webové rozhraní, to je zpracované velice pěkně a velkou výhodou je také že je dostupné kdykoliv odkudkoliv (pokud si to povolíte v NATu.)
Pro uvedení do provozu je potřeba mít základní až střední znalost linuxových systémů, tedy moutování disků, oddílů, nastavení skupin a pravomocí uživatelů atd. Když tohle zvládnete čeká na Vás už smršť služeb které si můžete v mezích které vám určí GUI nastavit dle libosti. Například Samba -SMB/CIFS, FTP, FTP, RSYNC, SSH, iSCSI, web server, torrent klient a další.

Použitelnost

Řeknu to takhle, FreeNAS není pro každého, vlastně ani to není přesné. Je to produkt určený specifické skupině uživatelů která chce jednoduše ovladatelný produkt a má na něj minimálními nároky.

FreeNas nabízí mnoho funkcí, ale vyžaduje ještě více kompromisů. Zkusím postupně sepsat mé zkušenosti.

Systém souborů: První věc kterou musíte udělat je přeformátovat vaše uložiště. Jediný podporovaný formát souborů je UFS - unix file system. Ten je kvalitativně jeden z těch lepších, ale ne moc rozšířený. Jedná se o tzv. nativní systém tedy jádro FreeBSD ho zvládá bez jakýchkoliv dalších modulů.
Pokud chcete používat NTFS máte smůlu, jednak není zápis bezpečný a pokud to risknete budete mít stejně neřešitelné problémy s NTFS pravomocemi.

FTP: Tuto službu jsem plánoval používal docela hodně, bohužel je také docela problémová. K jejímu fungování nesmíte používat DHCP server ale mít IP nastavenou ručně. Rychlostně vše jak má být.

Samba - SMB/CIFS: Asi nejpoužívanější služba pro sdílení na Windows a paradoxně ta nejvíce pokažená služba.  Rychlosti které s touto službou můžete dosáhnout se nedají nazvat jinak než naprosto žalostné. Málokdy se u 1Gbs připojení přehoupli přes 10MB/s a z neznámého důvodu velice často klesali až k 2MB/s. Zprovoznění jsem obětoval docela mnoho času a nepomáhá nic ať už tweakování jádra či zvětšení cache pro službu stonásobně. Samba je prostě náladová mrcha.

Torrent klient - Transmission: Také služba kterou asi velice oceníte, umožňuje vzdáleně seedovat/stahovat pomocí linuxového klienta Transmission který má velice pěkně zpracované webové rozhraní. Bohužel ani zde není všechno zlato co se třpytí. Několikrát se mi stlalo že Transmission Neměl pravomoci zápisu na disk což je u systémové služby dosti humorné. Také torrenty které obsahují příliš souborů odmítne seedovat. Výhodou je možnost použití klienta pro Windows který nahrazuje webové rozhraní. 

RSYNC: Tato služba - opět uživatelé Linuxu asi znají slouží k synchronizaci nebo zálohování dat. Na server se vyskytuje ve dvou podobách - jako server pro vzdálenou synchronizaci a jako služba pro lokání. Právě lokální jsem používal pro zálohování obsahu serveru na externí disk. Velkým trhákem je tzv. Delta komprese která umožňuje přenášet jen změněná data, tedy jen části souborů které jsou pozměněné a proto minimalizuje velikost přenášených dat. Osobně bych dal ale raději přednost zabudovanému nástroji pro ukládání image disků - něco ve stylu Drive SnapShot.

SSH: Asi jediná služba na kterou si nemohu stěžovat. Vykonává co se jí řekne.

Praktické poznatky z používání:

  • Při ukládání jakéhokoliv nastavení je server několik sekund zaseknutý.
  • Pokud spustíte kontrolu disku fsck (absolutně nevhodná pro velké disky) webové rozhraní bude po celou dobu kontroly nedostupné. Kontrola(základní) trvá několik hodin. Prakticky pokaždé když server něco dělá je webové rozhraní bez udání důvodu nedostupné.
  • Když se provádí RSYNC záloha je po celou dobu webové rozhraní nedostupné.
  • Reboot většinou trvá (i při spouštění z HDD) více než 2 minuty - provádí zbytečné kontroly disků hw atd.
  • Ukazatel teploty u procesorů Intel Atom nefunguje, stále ukazuje údaj 11.
  • Systém využije tak 10-15% z 1GB z RAM, nejvíce žere Transmmision. 
  • Pokuď zapnete "power daemon" pro šetření energie stane se zvláštní věc, Atom D510 - 1,6Ghz se alespoň podle ukazatele frekvence začne automaticky podtaktovávat i když by to umět neměl. Ale může jít jen o chybu ukazatele frekvence protože udaje jako 989.1150.868.1270 atd jsou příliš divné aby to byla pravda.
  • FreeNAS NEDOKÁŽE formátovat oddíly, umí pouze celé disky - toto je velice nepříjemné.
  • Integrované šifrování také neumí oddíly ale jen celé disky.

Server se někdy chová extrémně divně pro normálního člověka, pokud se ho rozhodnete vypnout nebo restartovat tak se napříkad rozhodně že potřebuje provést "Syncing disks a Syncing vnodes" což naprosto netuším co znamená, ani se mi to nepodařilo dohledat. Někde se píše že zapisuje obsah cache na disk. TUTO OPERACI PROVÁDÍ 1 - 10 HODIN! a odmítá se při ní vypnout. Vzhledem k tomu že podobné chování nelze předpovídat ani odstranit 

Závěr: FreeNas nemohu doporučit nikomu kde potřebuje mít data dostupná rychle a spolehlivě například na PC s Windows. Prakticky se pro něj nalézá jen využití na extrémně slabších strojích kde jiná možnost využití neexistuje. 

(download)
(download)

Ztišení PC zdarma bez zvýšení nákladů

Máte někdy v chvílích radosti a pohody pocit že Vás něco ruší? Že Vás něco otravuje a nedá vám odpočinout? Ve většině případů je hlučný PC hlavním prvkem v místnosti který brání přemýšlení. 
O ztišení PC bylo napsáno nespočet článků, většinou se však v nich jen dozvíte o softwarovém snížení otáček například pomocí SpeedFanu, o koupi lepšího tichého systémového ventilátoru, zdroje, chladiče pevného disku, procesoru, grafické karty, tlumivého materiálu, lepší case, vodního chlazení atd atd. Všechny tyto úpravy lezou hodně do peněz a přitom ve většině případů řeší jen následky nikoliv příčinu.

V dnešním díle si ukážeme jak u modelového počítače který má v case osazený ventilátor vpředu a vzadu snížit rapidně způsobovaný hluk.

Perforace, slovo které zná asi každý. Popisuje velice tenký děrovaný plech který se používá jako mřížka a má tři hlavní úkoly:
1.) Zamezit vstupu nežádoucích předmětů do case ( například aby se do ventilátoru nezapletl kabel, koncovka, hlodavec...)
2.) Plní estetickou funkci, nezkušení uživatel si raději koupí case s krásně vylisovanými tvary než s "dírou"
3.) Je velice levný. Výrobní náklady tohoto řešení jsou nula nula prd. Naproti tomu kvalitní zakulacené mřížky které se dají použít místo perforace stojí až několik desítek korun.

Jak zjistit zda mi odstranění perforace pomůže? 
Zjistit to jde velice snadno, stačí si vzít bežící ventilátor z PC a poslechnout si jeho hlučnost. Dále ho přiložit z jedné a druhé strany k nějakému předmětu aby se ho (téměř) dotýkal a poslechnout si opět hluk. U naprosté většiny ventilátorů se hluk  z důvodu narážení vzduchu do překážky velice výrazně zvedne. - Ano hlavní část hluku kterou PC vydává není dána otáčením ventilátorů, ale narážením nehmotného vzduchu do překážek. Pokud nemáte vyloženě pomaloběžné ventilátory u kterých nárůst hluku není tak markantní je toto řešení pravděpodobně určeno i pro Vás.

Co budu potřebovat?
Pro case s tvrdými tlustými plechy budete bohužel potřebovat flexu. Dále nepovinně mřížkovaný kryt na ventilátor pokud máte pocit že by se vám tam mohlo něco zaplést.A to je vše.

Pro case s běžným měkkým plechem stačí štípací kleště a tak 10 minut času. Mřížka viz předchozí odstavec. 

A co sakra budu dělat? Dozvím se to už?

Cílem této metody je částečné či naprosté odstranění perforace a tím odstranění překážky pro vzduch a odstranění třecí plochy která může vydávat hluk.

Není v tom žádná věda, prostě se podíváte na fotky a zhodnotíte zda je něco podobného možné s vaší case, neexistuje žádný stanovený postup či pravidla - pouze doporučení: Co ulomíte už zpět nedostanete:)

(download)

Windows Home Server - praktické zkušenosti

Po zkušenostech s Freenasem a Windows Serverem 2008 ( články ve výrobě) jsem se rozhodl vyzkoušet řešení pro NAS server ve formě Windows Home Server.

INSTALACE
První problém začal instalací. AHCI intel. Nejprve jsem měl systémový disk na AHCI přes Gigabyte řadič, systém po instalaci nenabootoval. Po několika pokusech jsem musel zvolit Intelovský řadič v modu AHCI + ovladače na flashce protože systém disk nenašel zprvu. 
Instalace trvala něco přes hodinu což je na 1GB systém docela hodně, následná aktualizace (96 aktualizací) trvala také přes hodinu. Připomínám že instalace 3x většího systému Windows Server 2008 trvá tak 40 minut.
Sytém při instalaci vyžaduje naformátovat všechny nalezené pevné disky. Asi je nakonfiguruje do JBOD.

Instalace započne standardním Vista/WIn 7 GUI, ovšem následně se přepne do standardního dosového modrého vzhledu známého z instalace Windows XP a pokračuje ve vzhledu instalace Windows Server 2003. Je to naprostý hybrid. 

JÁDRO PUDLA
Systém se na první pohled neliší od naprosto očesaných Windows XP, jediné co obsahuje navíc je ovládací konzola a mnoho administrativních nástrojů které znáte ze serverových edic Windows. Samotná konzola nabízí vyloženě trapné množství nastavení - přitom se zapíná asi půl minuty a jediná její výhoda je příjemný vzhled. 
Instalační program si disk rozdělí na 20 GB systémovou partition a zbytek pro data. Máte li tedy už vlastní data která chcete přes Home Server sdílet máte smůlu. Vzdálená plocha funguje tak na půl a tedy hlavní možnost administrace je pomocí zvláštního programu na klientských počítačích který jednak obsluhuje zálohování a jednak zobrazuje na klientských počítačích právě tu nefunkční konzoli. 

ZÁLOHOVÁNÍ
Na tuto funkci jsme se těšil opravdu hodně, bohužel o to víc mě zklamala. Za prvé je nutné použít speciální program na zálohovaném počítači viz předchozí odstavec. Za druhé je zálohování prováděno pouze průvodce o asi 3 oknech kde můžete maximálně vyjmout které složky a soubory chcete vynechat a které disky chcete zálohovat, nic víc, nic míň. Nemůžete ani nastavit cíl zálohování. Což v případě že díky JBOD máte jeden velký disk tak nevadí, ale kolik takových lidí je...

ZÁVĚR
Do Windows Home Serveru jsem vkládal velké naděje, bohužel se ukázalo že jde o trapnou parodii o funkční NAS řešení a jakákoliv základní OS s jedním či dvěma programy poslouží lépe než tento kus SW. Je zřejmé že je myšlen jako výplň speciálních "domácích serverů" pro neznalé uživatele kteří dají přednost před alespoň základní znalostí "jak to funguje a co to dělá"  vizuálním efektům a pseudošikovým průvodcům. Jako třešnička na dortu je to že je OS distribuován na 3 DVD - instalační (1GB) - repair (200MB) a software pro klientské počítače (10MB) který v základu nezvládá 64 bitové OS.

(download)